středa 5. února 2020

Vzhůru nohama

Dívka s šilhavým okem je milována... 
vražedným nástrojem je vana, 
hlasivky se napínají křikem bolesti 
v krvavé váze stojí ratolesti 
lilií zbarvených do černa, 
ještě ani neodbyl čas večera... 
Hlava třeští, svaly bolí kamarádi
na život a na smrt, si pomáhají... 
potají vytratil jsem se za strážci, 
zářícím žlutě v noci... 
cítím se čím dál víc... 
...tekutě... 
jako bych se rozpouštěl ve své hlavě... 
vzhůru nohama,
bloudím kalužema...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zapadá slunce

  Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...