Zapadá slunce,
rudé jako líce
tvých jemných tváří,
na něž zimní paprsky září...
Láska hřeje naše těla
naše naděje ještě neodletěla...
Ploužíme se spolu zmrzlou krajinou,
nikdy bych tě nevyměnil za jinou,
tiskneme se k sobě v blouznění
je to mráz, nebo ukrutné pálení?
Avšak láska hřeje naše těla
naše naděje ještě neodletěla...
Co si počneme až slunce zajde,
kdo nás v této pustině najde?
Hlavu začínají přepadat starosti,
se sluncem odchází i poslední malé radosti...
Už jen láska hřeje naše těla,
jen naděje jako poslední ještě neodletěla...
Zapadlo již rudé slunce,
do bíla zbarvily se tvoje líce...
Jemné tváře popraskaly
jako místní tvrdé skály,
stojíme spolu v objetí,
v posledním dojetí
a
Láska už nehřeje naše těla,
jen smrtky kosa zasvištěla...
V krutých horách zůstali jsme
na hranici života, smrti i cizí země...
láska naše duše hřeje,
a smrti do očí se směje.
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
pondělí 15. února 2021
Zapadá slunce
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V okamžiku ticha a únavy brouzdal jsem svými myšlenkami... na útěku z domova a zase zpět a na botách prach všech cest Na útěku bez šance...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Cítím se provinile kvůli svým snům zklamaný tím co se mi zdálo Jako by se to doopravdy stalo jako by byl konec všem dnům jako bych mohl ...
Žádné komentáře:
Okomentovat