V okamžiku ticha a únavy
brouzdal jsem svými myšlenkami...
na útěku z domova a zase zpět
a na botách prach všech cest
Na útěku bez šance úspěchu
a před nosem ulhanou útěchu...
na útěku sám před sebou,
myslí smutkem zastřenou.
A tak dál duši zjizvenou vleču
a občas jen tak pláču,
drcen tou nebeskou tíhou
zachráněn Atlasovou sílou
v černém bahně skrytou
na samém dně nalezenou.
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
neděle 17. února 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
-
Hledám odpověď Hledám doma Hledám venku Hledám ve skříni i v šuplíku Hledám v krabičce od bonbónů i v plastových sáčcích Hledám sám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat