neděle 17. února 2019

Na útěku

V okamžiku ticha a únavy
brouzdal jsem svými myšlenkami...
na útěku z domova a zase zpět
a na botách prach všech cest
Na útěku bez šance úspěchu
a před nosem ulhanou útěchu...
na útěku sám před sebou,
myslí smutkem zastřenou.
A tak dál duši zjizvenou vleču
a občas jen tak pláču,
drcen tou nebeskou tíhou
zachráněn Atlasovou sílou
v černém bahně skrytou
na samém dně nalezenou.






Žádné komentáře:

Okomentovat

Zapadá slunce

  Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...