tma vlahé noci v době zimy mé mysli...
Magická záře strážců ulic líně svítí...
na cestu zablouděným tůlákům a žíznivým...
Modré plamínky se plíží uličkami...
Hlavně nebýt prozrazen!
A domy se tváří že spí,
ale já dobře vím,
že něco skrývají,
často o nich sním...
A to ticho...
Bylo překrásné...
Jen křišťál kapající z okapů
lehce do ticha šeptal...
Známky staří se nakonec podepsaly...
zamknout se na tři západy a toulat se v jiných krajinách,
mi opět zbylo v náruči,jako už tolikrát...
Nevinně jako snílek
...odcházím...
Žádné komentáře:
Okomentovat