Kyselé víno

Bublinky stékají po zdi ze skla,
katastrofa klepe na dveře, 
v mé duši hraje blues...
Komfortní melancholie je dávnou minulostí, 
jen stres a kyselé hrozny,
cítím na patře...
Seberealizace nezapadá do systému,
a tak dál chátrá na síti a na zdech mého pokoje...
Pak kritické oko vráží dýku do srdce znova a znova,
zatímco vinná réva hořkne na konci jazyku...
Slova lítosti a zoufalství na mě střílí jak z kvéru,
já však doufám že budou zapomenuta...
Nalhávám si sladkou chuť vína,
i když můj obličej se krčí grymasou hnusu...