Hvězda zkázy

Až bude padat velká hvězda na svět
budu jen na židli u okna sedět
se sklenicí absinthu v ruce levé
s velkým jointem v ruce pravé...
budu sledovat zkázu všech těch světa krás
ale když pomyslím na ten lidský hnus snesu to trochu snáz...
Těsně před koncem se každý bude modlit
navzdory své neschopnosti v sebe věřit
Svázáni společností a jejími ideály
zůstanou na konci všeho sami...
Budeme všichni na kolenou klečet
v agonii a v histerii brečet...
Stromy, trávu a kvítí, přikryje ohnivá peřina
pláně i hory pohladí zkázy vlna...
povrch Země shoří a celý svět vzplane
poslední kapka, slza moje na zem spadne
vypaří se má slza stesku
a já umřu s vědomím nesmyslnosti hrát tuhle grotesku...
Život na planetě Zemi
s těmi lidmi všemi, krmenými lžemi...