Za noci ticha
pohnula se u dveřích klika
dveře se samy otevřely...
fialovou záři dovnitř pustily.
Plný tajemného strachu a napětí
čekal jsem co z dveří vyletí...
Avšak již notnou chvíli
se dveře ani nepohnuly...
Tak sebral jsem hrst odvahy
a vešel docela nahý.
Poznal jsem svůj svět
zahodil všechnu touhu se vrátit zpět.
Toto místo to musí být
kam jsem se chodil skrýt
místo kde jsem byl svobodný
kde nikomu nevadilo že jsem jiný
Ten svět kam jsem tak často utíkal
když jsem šel ze školy nebo i spal
já ve své hlavě si hrál...
Tolik příběhů zažil jsem
tolik časů bylo snem...
A nyní už těžko hledám klíč
můj starý svět pomalu mizí pryč...
přecejen si nezoufám
svou fantamasii v rukou mám...
A tak vrátil jsem se dveřmi zpět
a šel si vysnít svůj nový svět.
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
neděle 5. května 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
-
Hledám odpověď Hledám doma Hledám venku Hledám ve skříni i v šuplíku Hledám v krabičce od bonbónů i v plastových sáčcích Hledám sám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat