Pojď a nech se vést,
chytil mě život za ruku
bez okolků jsem se nechal svést,
tak kráčíme spolu již tolik roků...
slunce je nám společníkem
a noc je krásnou milenkou...
s tak chladným citem
hrající si s každou zakázanou myšlenkou...
S delikventem s křehkou duší
padli jsme si do náručí
cesty naše se zkřížily
lemované krvavými růžemi
s ostrými jedovatými trny
kráčíme a pečujeme o své rány
Kulháme ale kráčíme dál
nejsme první ani poslední,
kterým se život smál
trochu shrbení... mimo realitu
odoláváme tomuhle světu
Život je i naším rasem
bičuje a škrtí provazem!
A až zbyde v krku jen malá škvíra
a i naděje začne umírat
já podám ti ruku svou
jež ti bude záchranou...
nechť ani jeden z nás svou duší neprodá
protože nejlíp chutná svoboda...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
-
Hledám odpověď Hledám doma Hledám venku Hledám ve skříni i v šuplíku Hledám v krabičce od bonbónů i v plastových sáčcích Hledám sám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat