Delikventi kulhající životem

Pojď a nech se vést,
chytil mě život za ruku
bez okolků jsem se nechal svést,
tak kráčíme spolu již tolik roků...
slunce je nám společníkem
a noc je krásnou milenkou...
s tak chladným citem
hrající si s každou zakázanou myšlenkou...

S delikventem s křehkou duší
padli jsme si do náručí
cesty naše se zkřížily
lemované krvavými růžemi
s ostrými jedovatými trny
kráčíme a pečujeme o své rány
Kulháme ale kráčíme dál
nejsme první ani poslední,
kterým se život smál
trochu shrbení... mimo realitu
odoláváme tomuhle světu
Život je i naším rasem
bičuje a škrtí provazem!
A až zbyde v krku jen malá škvíra
a i naděje začne umírat
já podám ti ruku svou
jež ti bude záchranou...
nechť ani jeden z nás svou duší neprodá
protože nejlíp chutná svoboda...