Úsměv

Zatoulaný úsměv...
Špatný adresát i odesílatel...
Překrásný zpěv,
omámil mě aniž bych chtěl...
Svět přestává dávat smysl
a já před ním na kolena klesl...
Kolaps nebo znovuzrození?
Nebo snad záhadné zmizení?
Jakési "cosi" ženoucí mě vpřed
víc a víc činů co nejdou vrátit zpět
pro úsměv ze soucitu
pro kousek upřímného citu...
Mraky mrtvolně bledé
vrhají na vše světlo šedé...
Okamžik pravdy opět přichází jako poslední
úsměv můj i její z tváři odchází...