Opět přišlo jaro...
Vzduch voní kvítím a první ptáci zpívají v ulicích...
Slunce svítí víc a víc...
Holé stromy se probouzí
a holky pozvolna odhalují svoje těla...
V kostele přes ulici je pohřeb...
Zvony hluboce a temně zvoní,
oznamují odchod dalšího člověka...
Odešel spolu se zimou a voňavé jaro zůstalo životu...
Přál si to tak? Nejspíš ne...
Dal by život zažít ještě jedno poslední jaro...
Však po smrti přichází znovuzrození a tuto dobu pozná nové tělo se starou duší....
Kolo se zase otočí a přijde nový život....
Spolu s jarem...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
čtvrtek 7. března 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Moře v tvých očích... průzračně modré... unáší koráby s bílými plachtami do zákoutí tvé duše... A námořníci umírají smíření s životem......
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
Žádné komentáře:
Okomentovat