čekat na déšť božích zázraků
Však kdo nám je bohem...
kdo doprovází naše blízké, když jim dáváme sbohem?
Topit se v pokoře jsme nuceni
chladné city ctít jsme učeni...
A peníze budou házet jiskry do srdcí
bohatství či smrt z obloh vesmírů prší
Sebemenší úrodné semínko naděje ať zahubeno jest!
hrozí z falše upletená pěst...
Víno je o něco kyselejší a o to víc potřeba
jen nenechat se škrtit prackami z železa
I andělé s krásnou tváří
nechali srdce své na oltáři
Zbyl upovídaný hluk
zvedá se vlna sebevrahů
a Mozart hraje svůj Requiem
na důkaz toho že nežijem...
Žádné komentáře:
Okomentovat