Nechala se vést ledovými rukami za zvuku hudby z prastarého gramofonu
Otáčela se dokola ve víru strachu
hypnotizována očima bez bělma...
tančila jsi dokud se nevsakovala krev z tvých nohou do dřevěné podlahy,
A noc byla nekonečná...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
Žádné komentáře:
Okomentovat