Sudetenland I. Úvod

V kopcích a lukách tam někde na okraji
mraky slunce při západu krájí,
stromy zde stojí už stovky let
rostoucí z půdy jež sála krev...
Svědci stojící v alejích
v zimě zapadlé v závěji.
I krev místních jak z ledu je
... jak z ledu
chladná krajina jež trucuje
... zahalená v šeru
truchlivá krajina ticho křičící
ve vzduchu prach dusící...
V horách z tvrdého kamene
blízko ledového pramene,
nenávisti a krutosti
smutku i lítosti...
A obloha i půda
zbarvené do ruda...