Každý čtvrtek stojím ve 12:40 u okna...
Dívám se na protější pravé křídlo a sleduju holky.
Jak se plouží po chodbách a drbou a řeší kluky...
A občas tam je nějaká krasavice a občas nějaká tuctovka...
Kostka...
A tak je sleduju jak opuštěný zoufalec...
Někdy se zastaví u okna a sledují levé křídlo...
Tam stojím já... v okně opuštěný a zoufalý...
Tak sklopím zrak a radši odejdu...
Jak malý kluk nachytaný ve spíži...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
středa 6. března 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
-
Hledám odpověď Hledám doma Hledám venku Hledám ve skříni i v šuplíku Hledám v krabičce od bonbónů i v plastových sáčcích Hledám sám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat