Bolest I.

Sedím v tichu,
existuji
hledám svoji pýchu,
nenalézám
hledám svoji víru,
kterou již nemám,
žízním po klidu,
nenašel jsem ani slzu,
Bůh s Ďáblem se ve mě hádá
potlačuju bolest, která mnou mává,
zadus tu sviňi ať tě neovládne,
ať ti tečou slzy ale výkřiky zoufalství žádné,
nech se mučit tím tichem,
tak hlasitým tichem
drtícím můj mozek
plným smutných knížek
Poddej se!

Sedím, tedy existuji
nemohu říct spolehlivě jestli žiji
bolest už je stará známá
do pokoje vchází jako vždy sama
Vítám ji, mou starou známou
už se stala součástí mojí
nazývám ji už svou tetou
sedím a ona nade mnou stojí
tichem se line fňukot nicky
jen bolest je tu pro mě vždycky