Bože... jediný a pravý...
zachraň naše duše...
tak bezvýznamné...
zachraň všechny ty hajzly co si to nezaslouží
a zadus milující!!!
prý měříš každému stejným metrem,
tak proč se můj praděda krčil v zákopech
a já si tu žiju jako prase v žitě?
Jak jsi mohl dovolit, aby tolik nevinných lidí umřelo,
bez důvodu...
jak jsi mohl dovolit nechat tento svět být tak zvrácený...
nejspíš jsi zvrácený sám,
nejvíc z nás všech...
pošahanej magor, bavící se lidským neštěstím...
Bav se všemi těmi svatými válkami,
jak zvrhlou radost z toho musíš mít...
A co teprve ti, jež ti slepě věří
a tvým jménem manipulují ostatní...
kříže hoří na zdech
a srdce zaslepených už dávno vyhořela...
A pedofilové a vrazi si odříkají deset otčenášů a jejich hříchy jsou odpuštěny...
jen životy obětí jsou zkurvený do konce...
Co všichni ti svatí kněží zneužívající malé děti,
pro ukojení těch nejodpornějších tužeb...
A stránky bible pálí na prstech i na rtech...
Protože nejsme schopni si přiznat,
že zde nejsme z žádného důvodu, který bychom pochopili...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
pondělí 21. října 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V kopcích a lukách tam někde na okraji mraky slunce při západu krájí, stromy zde stojí už stovky let rostoucí z půdy jež sála krev... Sv...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Moře v tvých očích... průzračně modré... unáší koráby s bílými plachtami do zákoutí tvé duše... A námořníci umírají smíření s životem......
Žádné komentáře:
Okomentovat