Bovarismus

V reálném sníme o fantastických příbězích,
o životě plném vzrušení a naplněné lásky,
a ve snech se strachujeme noční můry
- reality...
Paní Bovaryová tvoří dokonalý pár s Donem Quijotem
a zbytek světa se brodí po kolena v realitě...
Táhneme ji za sebou jako burlaci
loď naplněnou vlastními strastmi proti proudu...
Requiem mi zní v hlavě a nestačím žasnout nad krásou tragiky...
ještě že byl člověk obdařen tím darem,
vidět krásu ve smutku a dokonce si v něm i libovat...
Z dalšího Sherlocka Holmese se pomalu ale jistě stává Auguste Dupin,
přesný, realistický, s mrtvolou u noh...
A kolik Donů Govanniů neplatí řádně alimenty,
v obležení úředníků s odpornou důležitostí v obličeji...
Kéž by mezi nimi seděl aspoň jeden Kafka...
Kéž bych se necítil každý den Řehořem,
proměněným v bezcenný hmyz v této společnosti...
A kéž by nikdy uvědomění nebylo tak surové...
Tak reálné...
...
Až skončí reálné a spojí se ve snění,
skončí člověka trápení...
Za branami světa...