Lilie

Když lilie uvadají po prvních mrazících,
dětský pláč se nese do dálky,
krvavě rudý vstává nový den,
první cigarety byly zažehnuty...
nemoc se nelepší a trvá,
lebky na polích smrti
jsou vybledlé sluncem
a dešťové bahno vyvrhlo další...
Chybějící končetiny bolí
a příbuzní se nevrací...
Staří pánové posílají mladé na smrt...
Arogance vládne světu po staletí...
každé léto bylo krvavé
a mír je tím nejsladším snem,
hladícím ustarané hlavy...
Bratři si bodají dýky do zad,
protože víra káže smrt z vůle boží.
Závist štěstí druhých sžírá srdce celých národů
a černí vojáci plivou na hrob lidskosti...
I nejsvatější muž má svou odvrácenou stranu...
Lilie vyrostou nové a znovu uvadnou.
Lidé se nepoučí a jednoho dne uvadnou...