Bez názvu X.

Mé srdce je tolik hladové,
sedí schoulené na chodníku
a žebrá o kousky lásky,
ležící v kapsách lidí...
Zapomenuté, příliš malé a bezvýznamné,
aby znovu zahřály srdce,
topící se v chladu a falešných pocitech...
A ti co mají to štěstí a jejich srdce jsou rozpálená do ruda,
se nikdy nechtějí podělit,
ze strachu z bolestivých střípků
rostoucích s časem v ledové střepy,
zahryzávající se každým dnem víc a víc,
dokud nezbude místo pro lásku ba ani pocit...