Křídla nočních motýlů...
patroni všech těch roztomilých omylů
milenci nočních stínů,
oči bílých leknínů
plovoucích v temném jezeře,
odrážejícím hvězdné záře.
Temné vlnky zrcadla
palouk a hvězda, jež na zem spadla...
Vzplanulo srdce i louka slunečnic
ze žlutých sluncí nezbylo nic
jen žhavé uhlíky - pozůstatky krásných těl
sežehl hvězdy oheň na popel...
Pro krásu hvězdy na zem spadlé
pro pohyby můzy - tak ladné
ušpiněná tímto světem trochu
vhozena do života bez šatů
stojí... a hoří vprostřed palouku,
tisíce zvědavců zírá na holku
jak jí ve tváři vítězí smutku pocit
ó jak rádi ji vidí jej nosit!
Stovky očí hltajících tragédii,
jen noční motýli poletují kolem v harmonii
A zakrývají tajemství oné dívky
svými černými lehkými křidélky...
Už i oči pomalu mizí
ustal chtíč po smutku cizím
Chtíč vládnoucí světu
vidět ty ostatní na útěku,
pobavit svou prázdnou schránku
a přesto skrývat pečlivě svou nenávisti stránku
a zahubit hvězdu každou
s ohněm v duši na zem spadlou...
Nechat je na milost a nemilost nočních motýlů
svědků lásky a nenávisti, ochránců ve světě stínů...
Stvoření noci nocí stvořené
můry - moje posmutnělé duše spřízněné...
nechť jsou záchranou
pro všechny, jejiž srdce zaplanou...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
čtvrtek 30. května 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V kopcích a lukách tam někde na okraji mraky slunce při západu krájí, stromy zde stojí už stovky let rostoucí z půdy jež sála krev... Sv...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Moře v tvých očích... průzračně modré... unáší koráby s bílými plachtami do zákoutí tvé duše... A námořníci umírají smíření s životem......
Žádné komentáře:
Okomentovat