za dunění bubnů
vlastní ruka probodne hákem kůži
Ocelový had projede tesně pod povrchem
nechá za sebou černý tunel plný krve
pak za tance v opojení vůní
v transu s bulvami vsloup
chytíš konec kovového plaza a...
Trhneš...
Vytáhneš to žihadlo i se svým tělem...
bolest ti spálí srdce a očistí duši
srazí tě na zem z níž sálá svoboda
Pak už jen zbyde šeredná jizva;
připomínka dětství i dospělosti
připomínka svobody i bolesti...
Tak na co čekáš...
najdi už ten správný hák
A staň se mužem!
Protože chci to tak ...
Žádné komentáře:
Okomentovat