Chtěl bych se rozplynout a nechat se unášet větrem do všech směrů světa,
Lehce a bezstarostně se s motýli vznášet
a zmizet z toho místa...
Zmizet ze života všech lidí a nechat je zapomenout,
všech co milovali, srdce jim zapálit a nechat vyhasnout...
Zbavit se té nenávisti, roztrhat ji na kousky
odstranit všechny zbytky lásky...
Naprostá izolace pocitů,
čekám až z noční můry procitnu...
Intoxikován... kamennými řetězy přikován
k chladné zemi,
zcela odevzdaný...
Zvíře uvězněné v kleci
lapené hladovými lovci
nemajíc potuchy proč musí dostat tuhle lekci...
Pak už jen mršina s kroužícími dravci,
prolezlá červy skrz naskrz
a v slepých očích smrt...
Prázdno v duši, v těle, i všude kolem
kráčím prázdným světem...
Platím zlatem za jakýkoliv pocit
za smutek budu na kolenou prosit...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
čtvrtek 28. února 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V okamžiku ticha a únavy brouzdal jsem svými myšlenkami... na útěku z domova a zase zpět a na botách prach všech cest Na útěku bez šance...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Cítím se provinile kvůli svým snům zklamaný tím co se mi zdálo Jako by se to doopravdy stalo jako by byl konec všem dnům jako bych mohl ...
Žádné komentáře:
Okomentovat