V zapadlém baru v pradávné ulici
jedna místnost uměleckým dílem jest...
v obležení hipsterů vysedávajících nad Kinfolkem a unášeni debatou o kávě...
Sliny skáčou ze skalisek rtů
Vášnivě a odhodlaně do hlubin významu rozhovoru...
Plastové brýle padají i se svou imitací přepychu na špičku nosu...
Omámeného směsicí kávy a vína
nejlepších přátel intelektu...
Neznámí umělci extrahují svoji tvorbu do každého návštěvníka nevědomky i se zájmem...
Pocity štěstí i smutku stále visí ve vzduchu a čekají na ukojení likérem...
Zelené víly nalívají plné číše absinthu
posvátného nápoje literátů...
Brána do světa múz se sladkými rty
ve tvaru belgické pralinky...
zachvácené mysli jen ztěžka kočírují své zplašené koně sdílnosti poezie a vědy!
Jen málokterý názor zapadne do bláta v kruhu pijanů s perem v ruce...
A i zdivočelí beatníci 21.století sepisují své romantické brutálnosti na kousky potrhaného papíru...
Za zvuku řvoucího jazzbandu a černošského bluesu ubívají hektolitry chlastu vynásobené
uměleckou produkcí...
Znovu objevené dítě zázračných činností
přesahujíce času i prostoru...
Poselstvím či zbytečností příštích generací, napumpované krevní oběhy zakázaným ovocem dnešní doby;
Jako důkaz tvrdosti časů svobody ve svobodě...
Radikalizace názorů v míru denním chlebem jest...
Radikální terorista i kněz...
Nepopulární názory v zapadlých podnicích oživovači rozumu...
Zatímco žluté korbely s bílou hřívou mizí v temných ústech národa...
Chlast pohonem národního myšlení
všudypřítomný našeptávač upřímnosti
řvoucí pobudové zašlého zjevení...
I básníci skrytí v davu v symbióze se špiony
druhé strany, donášejíc nechtěné pravdy do čtenářovi hlavy
Se shromažďují skrytě v knihkupectví pod svícnem...
Konspirujíc každým dnem v temné uličce starobylého města...
Odloučení od ostatních z jinačího těsta...
Sladkým vínem spletení...
Ve špinavých křeslech po setmění...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
středa 16. ledna 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V okamžiku ticha a únavy brouzdal jsem svými myšlenkami... na útěku z domova a zase zpět a na botách prach všech cest Na útěku bez šance...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Cítím se provinile kvůli svým snům zklamaný tím co se mi zdálo Jako by se to doopravdy stalo jako by byl konec všem dnům jako bych mohl ...
Žádné komentáře:
Okomentovat