Vlnky tebe sobě
ptáci nebe moře
proud napětí ulice
nevinná hubička na líce
zima a teplý šál
starý dům jež tu vždycky stál
a páni ztrápení životem
zatoulaný pes někde za plotem
já & ty, sami sobě
já a pocity k tobě
Zamluvený pokoj uzavřená společnost
oddaný dívce na věčnost
i věčnost však končí brzo ráno
vychází slunce vždycky samo
ve schůzku s měsícem doufajíc
nechce být samo nikdy víc
v pokoji již nikdo nezůstal
v tom starém domě, kde jsem vyrůstal
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
pondělí 10. prosince 2018
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
-
Hledám odpověď Hledám doma Hledám venku Hledám ve skříni i v šuplíku Hledám v krabičce od bonbónů i v plastových sáčcích Hledám sám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat