Zvíře

Dívají se na mě jak na raněné zvíře
umírající hladem ve špinavé díře
A jen to dítě s rakovinou má smilování
a slzy ve skleněných očích...
Zvíře zahnané do rohu,
nemajíce potuchy o bohu
Uzavřen v papírové krabici
čekám na smrt a na lásku
Dýchám tmu a sladký kouř
brko přilepené ke rtům
přinášející naději lepších časů
změť prachu a slepených vlasů
A melancholie v krevním oběhu
ovládá kostnatou postavu zoufalce
spícího na ulici plné lidí
schoulený u ventilace teplého vzduchu
kolemjdoucí jdou dál kolem té trosky
nechají ho napospas zimě a hladu
protože si za to může sám,
i Cobain si za to mohl sám...
Umři a staň se slavným
umři a budeš milován
umři a každý tě pochopí
žij a upadni v zapomnění
bojuj se svým životem jako zvíře
poháněné pudem sebezáchovy
bojuj až do poslední vteřiny...
Staň se zvířetem...
Od zvířat nás dělí jen touha umřít
a chorobná chuť žít
A slunce pozoruje jak námi lomcují pudy,
V noci přichází anarchie
Pokoje přeplněné spocenými těly,
spojené svými údy navzájem
Zběsilost se nedá změřit
a už nikomu se nedá věřit
hroutí se domy plné feťáků až k nohám společnosti
Blázni vládnou noci a váleční veteráni vymírají s pocitem bezmoci...