pátek 9. listopadu 2018

Tulipány

Nadržené tulipány metají pil na všechny strany
až do paralelního vesmíru
kde ztracený kosmonaut pláče po své rodině
a umírá v rauši z adrenalinu ztracení
a hvězdy jen přihlížejí a jsou svědky
svědky této erotické smrti v pilu
letícím rychlostí světla
násilně se vstřebávajícím do lůn všech těch dávno mrtvých pann
které vlastně ani panny nebyly
žlutá barvou jest života
slunce, pil, pervitin
žlutá koluje v žilách obyvatelům ulic
na pokraji společnosti stojící na jejich zákonech
zvracející hnusem nad sama sebou podporovaném zločinu
mravokárci čekající frontu na ženu
proslovy pronesené vášnivými slovy diktátora
pijícího svůj dryák ke snídani
příprava na den plný násilí, urážek a erotiky
na Poslední soud, kde každý z nás půjde do pekla
do tmavé hnilobné žumpy
popsané už Komenským (zasranej pesimista)
snažíc se dosáhnout osvícení ve světě války
která klíčí někde mezi třetím a čtvrtým žebrem
spalující zemi a chloupky v nose
období prostituce a básníků za notebooky
pijích kafe a čumících na porno
zatímco tulipány stále metají
metají a čekají s námi
polomrtví koně běhají po ulicích a prosí o smilování
ale hluší a slepí je dusí svýma čistýma rukama
přišla renesance a my nevíme co s ní.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zapadá slunce

  Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...