středa 15. srpna 2018

Terapie

Je jedno co vytvoříš
upadne to v zapomnění
snaž se sebevíc
jednou z toho nezbude nic
napiš báseň, namaluj obraz...
všechno to zničí čas
i tvoje city si vezmou hvězdy
už prostě nebudou...

Avšak stejně tvoříme dál
a dál a dál a dál...
Je to terapie
díky tomu ještě pár lidí žije
třeba já, co píšu teď tohle
jen terapie nic víc
rub co nemá líc
Žádná seberealizace
jen ubohá terapie
nevyslovené ve verších napsané
chce se mi křičet ale nemůžu
nedokážu vyjádřit co cítím
chce se mi křičet ale nemůžu
samou kritiku kolem sebe slyším
co dělám vlastně správně
asi si nevzpomenu na nic právě
Sedím a píšu...
o životě a svých pocitech
ach múzo kdy se vrátíš ke mě zpět
navštívila jsi mě vůbec někdy
políbily mě tvé rty?
Ne asi nikdy...
Zasraná terapie


Žádné komentáře:

Okomentovat

Zapadá slunce

  Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...