Je jedno co vytvoříš
upadne to v zapomnění
snaž se sebevíc
jednou z toho nezbude nic
napiš báseň, namaluj obraz...
všechno to zničí čas
i tvoje city si vezmou hvězdy
už prostě nebudou...
Avšak stejně tvoříme dál
a dál a dál a dál...
Je to terapie
díky tomu ještě pár lidí žije
třeba já, co píšu teď tohle
jen terapie nic víc
rub co nemá líc
Žádná seberealizace
jen ubohá terapie
nevyslovené ve verších napsané
chce se mi křičet ale nemůžu
nedokážu vyjádřit co cítím
chce se mi křičet ale nemůžu
samou kritiku kolem sebe slyším
co dělám vlastně správně
asi si nevzpomenu na nic právě
Sedím a píšu...
o životě a svých pocitech
ach múzo kdy se vrátíš ke mě zpět
navštívila jsi mě vůbec někdy
políbily mě tvé rty?
Ne asi nikdy...
Zasraná terapie
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
středa 15. srpna 2018
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V okamžiku ticha a únavy brouzdal jsem svými myšlenkami... na útěku z domova a zase zpět a na botách prach všech cest Na útěku bez šance...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Cítím se provinile kvůli svým snům zklamaný tím co se mi zdálo Jako by se to doopravdy stalo jako by byl konec všem dnům jako bych mohl ...
Žádné komentáře:
Okomentovat