středa 27. června 2018

Očekávání

Očekávání...
nejprolhanější věc na světě
náplní tě a pak dolů stáhne tě
Očekáváme něco neustále od druhých
očekává se něco i od nás samých
Co když to prostě nezvládnu?
co když se zkrátka neovládnu
Řeknu co jsem měl na srdci ale ublížím
slíbím něco, ale nesplním
Zlomím srdce ale nedokážu zahojit,
neustále musím sám se sebou zápolit.
Ostatně všichni pospolu
se snažíme získat KONTROLU
nad celým svým životem.

Jak pak tedy mám něco očekávat,
když se snažíme všichni jen ovládat
Jsme stádo živých organismů balancujících na hraně mezi zblázněním a vyhořením
Mezi idylkou a psychickým vyšetřením.

Proč bychom měli být jako naši rodiče
proč máme brát to břemeno že něco taky dokážeme
Neočekávejte stále od nás jen to dobré
i my "hodní" máme své démony v sobě
Mějte slitování a neočekávejte od nás zázraky
Zameťte před svým prahem a až pak můžete křičet své nadávky
Neočekávejte ode mě pokaždé otevřenou náruč a laskavou tvář
Tak jako jste ji vy nenabídli nemusím nabidnout ani já
Každý se svým životem občas sám prodírá
Tak proč ne teď a proč ne tady
nedám ti dnes nic a musíš si sám vědět rady
 Tak jako já se musel sám dostat ze sraček a naivně očekával tvou pomoc
Je to teď na tobě, ponoř se ještě hloub až na samé dno a pořádně se odraz, sám... jde ti teď o moc
Prostě nic neočekávej a jen počkej až dopadneš
A až nebudeš od nikoho už nic čekat
budeš volný a můžeš šťastný domů spěchat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zapadá slunce

  Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...