Noční myšlenky (druhá část)

Mám strach že se znovu zamiluju
že budu do ní úplný blázen a pak o ní přijdu
O koho? Sám nevím
jen zde ležím a opět přemýšlím
Jedna z dalších probdělých nocí
unavená mysl v unaveném těle
čekající na spánek, mého starodávného přítele, v čisté bezmoci
duše v pokoji potemnělém
O životě a o lásce smýšlející
na svou femme fatale čekající
Dal bych všechno za láskyplné obětí
opět v nočním zajetí

Cítím stesk v koutě své duše
chybí mi ženská náruč
a hřejivý pocit lásky
Na rtech sladká růž
od levné rtěnky
Úsměv plný pochopení
kouzelnější než jakýkoliv polibek
úsměv jen pro mě,
úsměv, který nikdo jiný neocení

Přišel by za mnou možná i ten můj starý přítel,
přišel by po tak dlouhé době
tak dlouhé, že na mne už několikrát zapomněl
Můj starodávný mstitel
bez cti, kterou ztratil
nyní za mnou chodí jen když jsem na kraji svých sil,
aby mne aspoň na chvíli zachránil
Avšak občas chodí bez pozvání a nečekaně
násilně mou mysl ovládne
a po dlouhém boji přestane,
nechá mne a ocejchuje,
to abych se zpět vrátil k němu
Přeji si abychom byli zase přáteli,
mám však strach že mé přání je jen utopií...

A tak zde ležím a přemýšlím,
o životě a o světě kupředu letícím
na mysli mám jeho černou barvu
a otázky bez odpovědi,
po kterých zoufale prahnu
chci jen něčemu porozuměti
ale přijde mí, že spíš nic nechápu
hledám a slepě tápu.

Všechen ten můj depresivní pohled na svět,
chci věřit, že to tak není,
a že jsem se vlastně jen splet,
že je vše jen ošklivé snění
mýlím se a vím to
svět je kruté místo...

Zvládne to vůbec má zpřízněná duše?
dostat mě z tohohle všeho
zbavit se trnů mé růže
vykouzlit mi úsměv na tváři
nechat mě spát na jejím polštáři
mít pro koho žít a koho milovat
mít trpělivost a nade mnou se slitovat?
Pevně v to věřím a doufám,
je to to jediné co mohu dělat
doufat a ostatní jen sledovat,
naděje prý umírá jako poslední
dovolím si nesouhlasit, myslím že to tak není,
doopravdy naděje nám zůstává dlouho v mysli,
ale co je po naději? na to nikdo nepomyslí,
je zde šílenství? smrt, nebo zde snad nic není?
Smrt by byla uspokojivá,
neboť po smrti přichází znovuzrození.