Rozmaž ta slova,
vytáhni poslední kousek
ze své vyhořelé schránky!
Modré světlo obrazovky
ti vypálí díru do očí
a až je zavřeš uvidíš minulost...
tóny jemně tekoucí vody,
spláchni do hajzlu,
nenech si narušit komfort,
komfortní melancholii,
jen tam jsi doma, pamatuj!
nazuj si polorozpadlý boty,
abys umřel aspoň v botách.
Řetězy kolem krku,
řetězy kolem dveří,
všechno to cinká,
ta falešná svoboda je tak provokativní...
Jdi spát,
jestli nemáš strach ze svoji hlavy...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
pátek 24. dubna 2020
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Jak bídná to je vlastnost mít potřebu svěřovat se... Zpravidla jsme schopni o sobě vyklopit úplně všechno každému neznámému cizinci, ale kdy...
-
Hledám odpověď Hledám doma Hledám venku Hledám ve skříni i v šuplíku Hledám v krabičce od bonbónů i v plastových sáčcích Hledám sám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat