Jedno tělo

Obklopen mořem vlasů,
ležím s dívkou snů...
Objímá mě svými měkkými stehny
a na hrudi mě hřeje svými ňadry...
Vlhký dech mě hladí pod bradou,
omámen kráskou zrzavou...
Splynuli jsme v jedno tělo
a mé srdce se chvělo...
Ty hluboké modré oči,
vryly se mi do paměti...
Hebká a voňavá kůže,
jak čerstvě rozkvetlá růže...
Jedno tělo...

Tělo se trhá na dva kusy,
jen kouř stoupá z mojí pusy...
Fialové kruhy pod očima
ztrápený těma tvýma...
Probodnutý chladným mečem
ponížený dětským pláčem...
Exploze chaosu v mojí lebce
a prasknout se jí nechce...
Krvácím z očí i nehtů
a v plicích mi přibývá dehtu...
Žluč převládá ve mě vládne
stále níž a níž jak kotva mě táhne,
a v očích slzy z nostalgie
protože každý den smutno mi je...
Kladívkem tlučeš do mych spánků
nemám klidu ba ani spánku...
Každý krok a každá minuta
je nelehkou zkouškou života
a stejně jdu dál ačkoliv zraněn,
s cizími pažemi kolem ramen...
Vidím neustále před sebou tvoje oči plné lásky a naděje...
Jenže ta moje už dávno nežije...