Je půl druhé ráno, je mi zima a smutno. Je těžší a těžší přečkat každou další noc, bát se usnout a bát se insomnie. Po noci přichází ráno, další vnitřní bitva je na cestě. Zrekapitulovat si svou situaci a najít aspoň jednu jedinou záminku proč vstát z té postele a přežít další den.
Mám kocovinu jak prase
ano... už zase
Plout je třeba, žít nikoliv.
-Fernando Pessoa
Ten strach... strach říct bolestivou pravdu svým blízkým.
Když nebojujeme o přežití, tak život nemá smysl..
Je smutné bojovat o přežití, když stejně jednou umřeme...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V okamžiku ticha a únavy brouzdal jsem svými myšlenkami... na útěku z domova a zase zpět a na botách prach všech cest Na útěku bez šance...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Cítím se provinile kvůli svým snům zklamaný tím co se mi zdálo Jako by se to doopravdy stalo jako by byl konec všem dnům jako bych mohl ...
Žádné komentáře:
Okomentovat