Stereotypní poeta
na kraji tohohle světa
komplex osobnosti
v srdci příliš moc zlosti
připoutaný zákonem
inspirován lidským pudem
samé klišé a laciná věta
vítěz na okraji světa
poezie o štěstí
nic dobrého nevěstí
nevěříce negativním citům
zavázaný svým účtům
ulízlá patka a nové boty
zamést krádeže stopy
oblek ušitý na míru
uctívajíc svoji víru
v době míru
jen další oběť vesmíru...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
neděle 18. listopadu 2018
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V kopcích a lukách tam někde na okraji mraky slunce při západu krájí, stromy zde stojí už stovky let rostoucí z půdy jež sála krev... Sv...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Moře v tvých očích... průzračně modré... unáší koráby s bílými plachtami do zákoutí tvé duše... A námořníci umírají smíření s životem......
Žádné komentáře:
Okomentovat