Hlavu mám bolavou...
plnou myšlenek
ruce mám za hlavou...
umazané od písmenek
A noční můry tančí kolem mě
znehybněn a uchvácen nesmírně
zatímco moje svědomí sedí na stromě
nervy jsou pod ním na jedné hromadě
rozervaný a pološílený žalem
sbírám kousky svojí duše
ležící na zemi jak kusy masa
vracím je zpět do polorozpadlého těla
Jen vykročit do světa
černá silueta a jí poboku...
Pochybnej poeta
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
sobota 22. září 2018
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V okamžiku ticha a únavy brouzdal jsem svými myšlenkami... na útěku z domova a zase zpět a na botách prach všech cest Na útěku bez šance...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Cítím se provinile kvůli svým snům zklamaný tím co se mi zdálo Jako by se to doopravdy stalo jako by byl konec všem dnům jako bych mohl ...
Žádné komentáře:
Okomentovat