středa 18. července 2018

Noční chodec

 Chodím sám nočními ulicemi,
Sám jen se svými myšlenkami
bloudím nocí a čekám na tebe
bez lásky můj život nikam nevede
Chodím sám a přemítám
kam? vydat se dál mám
Probírám si celej život v hlavě
Občas má mysl tmavne
Mozek pracuje jak obří mašina
Pracuje až moc, panika ovládat mě začíná
Složí mě na kolena a zatemní mi mysl
První skrat... málem mě vypl
Výdech, nádech nesmíš se tomu nechat
Druhý skrat... musíš ty démony zahnat!
Nenech se kurva!

Jsou pryč, přichází harmonie
obrovská úleva, duševní symfonie
Sbírám svoje vědomí z podlahy
všechny zbylé kusy své odvahy,
těžce na pohovku dopadám
jen se svou myslí tu teď zůstávám
Viděl jsem svou vlastní mysl
viděl jsem svého bytí smysl,
Jsem vyčerpaný, viděl jsem mnohé
vědění, které je velmi drahé
Vybralo si svou daň
vyčerpáním usínám

Dál chodím sám nočními ulicemi,
sám jen se svými myšlenkami
Všude kolem sebe Vesmír všemocný
při jeho velikosti je každý bezmocný
Toulám se a v očích mi svítí hvězdy
už nikdy nebudu jako dřív, už nikdy...







Žádné komentáře:

Okomentovat

Zapadá slunce

  Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...