Proč jsou všechny podvečery tak kouzelné?
Protože trvají takovou chvíli...
Proč jsou jednonoční úlety tak vzrušující?
Protože trvají tak krátce,
aniž bychom se poznali...
Proč jsou úspěchy tak uspokojující?
Protože každá brána otevírá svět mžností a nejistoty...
I když se snažíme žít naše životy tak,
Jako by slunce zašlo každý večer naposledy,
anebo s ignorantským vědomím,
že každé temné ráno se zjeví jako zázrak nad obzorem,
vnitřně víme, že nesejde na tom,
kolik slávy a úspěchů dosáhneme...
Naše těla a duše opustí tenhle svět
v nekonečnosti prázdnoty...
Tak fascinující svým tajemstvím,
jež mrazí v zádech...