Držela mou hlavu v rukou,
jak těžké břímě,
jež táhne dolů...
dívala se na mě s lítostí,
moje slzy tekly na chodník,
svět byl rozmazaný
a něco ve mě umíralo...
pomalu a bolestivě
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
Žádné komentáře:
Okomentovat