přišlo to stejně rychle,
jako srpnová bouřka...
plná emocí a blesků,
myšlenky jsem měl promočené
a minulost vyplavala na povrch,
promítnula se mi před očima...
jen...
jen ta bolest nebyla tak silná jak dřív...
bolela kdesi v dálce,
jinou osobu, kterou už nejsem...
a tak jsem se rozplakal,
protože jsem byl šťastný...
mé slzy se smíchaly s kapkami deště,
stekly do kanálů a zmizely...
Tohle je blog s mými amatérskými básničkami a dalšími věcmi. Ventiluji sem svoje myšlenky, pokud se ti moje psaní líbí budu velmi poctěn, pokud ne tak to nečti...
pondělí 9. března 2020
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zapadá slunce
Zapadá slunce, rudé jako líce tvých jemných tváří, na něž zimní paprsky září... Láska hřeje naše těla naše naděje ještě neodletěla... Plou...
-
V kopcích a lukách tam někde na okraji mraky slunce při západu krájí, stromy zde stojí už stovky let rostoucí z půdy jež sála krev... Sv...
-
Another lover hits the universe , the circle is broken , but with death is coming rebirth and like all lovers and sad people I'm a poet.
-
Moře v tvých očích... průzračně modré... unáší koráby s bílými plachtami do zákoutí tvé duše... A námořníci umírají smíření s životem......
Žádné komentáře:
Okomentovat