Divoženka

Místo vlasů dlouzí hadi
zástup kluků by je hladil
oděná v ručníku
poněkud spoře
hledá lásku
v každém dvoře
v každém koutě
a v každém lidském poutě!
Trocha městského života
chaos a v něm prázdnota
Útlé nožky od špíny nás všech
špíny tlící na chodnících ve městech...
punk a alkohol v krvi,
taky nedrží lahev v ruce poprvý
prostředník pro všechny psychiatry
a holou prdel pro psychology
samozvané doktory duší,
jež místo pomoci spíše ničí...
Ještě však má
jiskru v očích a oheň v srdci
a přesto stále neklid v duši,
za to obloha není o moc moudřejší
a lidi jsou k sobě stále hlušší...
Obklopena démony tak známými
chodícími mezi námi všemi
podává jim brko na zklidnění
na oplátku za klidné snění
v záři malého velkoměsta,
kráčí poněkud ztěžka...
divožence v džungli z betonu
skládám hlubokou poklonu.



.