Procházka

Březové lesy ruské tundry...
sbírka básní Ludvíka Kundery
Pohodlné a nevkusné oblečení
Do kapes špetku dětského snění...
připraven objevovat nepoznané krajiny
jen tak utrhnout bílé lekníny
Cestovatel vesmíry a dimenzemi
dlouhá cesta životy všemi
a vše je tak jinak stejné
v každé další nové krajině
boty prochozené až k chodidlům
zbytky mých kostí pohozené psům
a trocha strachu někde v hrudi
můj pohled na svět křiví
víra v existenci v ohrožení
smysl života bez umění není
a stejně můžu všechno mít
stačí zavřít oči a snít...
Chodit těmi travnatými krajinami
březovými háji s kopretinami
jen jedna jistota mě provází...
nakonec všichni odchází